Pro zajímavost můžete porovnat volby Akademie Grammy s žebříčkem Anguse Taylora, britského hudebního novináře a specialisty na reggae, který píše třeba pro BBC a UnitedReggae.com. Dle jeho typů a komentářů to vypadá, že má v reggae mnohem větší přehled, než celá velká a slavná akademie. Tady je jeho verze deseti nejlepších reggae alb roku 2009 a za redakci JahMusic z většinou z toho musíme souhlasit..
#10 Alborosie – ESCAPE FROM BABYLON
Mastering tohoto alba je příšerný (pravděpodobně ve snaze,
aby měl „heavy“ zvuk i na nejhorších aparátech) a Alborosieho postoj „nikdo mi nerozumí“ už je trochu opotřebovaný. Přesto toto album drží mnohem víc pohromadě než jeho debut SOULD PIRATE, kde každý track doplňoval ten následující..
#9 Lutan Fyah – JUSTICE
Něco pro dub-heads! Spolupráce Lutana a americkými producenty z Philadub sice nevyniká rafinovaností nebo bohatými melodiemi, ale starý dobrý Lutan Fyah je zpátky.
#8 Soothsayers Meet The Red Earth Collective – ONE MORE REASON
Toto není strictly reggae deska, ale kluci a holky z této kapely mají nejraději právě roots a dub a to je slyšet. Skvělé songy a výborne vokály specielně v podání Mellow Baku (na desce dále hostují třeba Johnny Clarke, Michael Prophet, Linval Thompson a Bob Skeng – pozn. překladatele). A k tomu parádní mix, který měl na starosti Manasseh, dal dohromady pozoruhodnou nahrávku, která zaznamenala briliantní live show v podání Soothsayers.
#7 Buju Banton – RASTA GOT SOUL
Rok 2009 byl pro Buju Bantona plný velký zvratů nahoru i dolů. Velkým úspěchem bylo hlavně toto roots reggae album (díky kterému Buju získal i svou první nominaci na Grammy pozn. př.). Nekompaktní produkce a možná trochu přílíš mnoho tracků z něj sice nedělají totální klenot, ale z nominovaných desek na Grammy to je jediné album, které si tuto cenu zaslouží.
#6 Chezidek + Sly & Robbie – I GRADE
Vokály v podání Chezideka nejsou pro každého, ale ve spolupráci s duem Sly &
Robbie to bude vždy něco speciálního. Toto moderní roots n culture album je podobné jako jeho INNA DI ROAD z roku 2007, ale najdete na něm lepší love songy. Co se vám na tom nelíbí?
#5 Tarrus Riley – CONTAGIOUS
Někteří lidí si myslí, že toto album je moc popové, ale to byl viditelně jeho záměr. Tarrus a Dean Fraser vytvořili album, která má blíž k lidem, jako jsou Quincy Jones, Stevie Wonder nebo Bob Marley. Jamaské roots reggae žije dál!
#4 Lloyd Brown – FOR YOUR CONCIDERATION
Po experimentlní a introspektivní desce BROWNIE POINTS se živá síla britského reggae vrátila z deskou, která by měla spolehlivě uspojit davy. Najdete na ní archeologickou vykopávku starých riddimů v nových úpravách, která může být navždy nejlepším albem Lloyda Browna, kdyby jen všichni ostatní nebyli tak dobrý!
#3 Perfect – FRENCH CONNECTION
Už deska BORN DEAD WITH LIFE patřila k deskám roku 2008.
Tentokráte je konkurence ještě silnější, ale přesto toto album hodnotím vysoko. Ke konci sice trochu ztrácí, ale přesto nejlepší songy na této desce jsou mnohem silnější než mnohé v roce 2009.
#2 Pressure - COMING BACK FOR YOU
I rockové základy dávají smysl na tomto totálně harmonickém pozdním příspěvku do nejlepších alb roku. Deska byla financována Pressurem a producentem jménem Dean Pond, což zajistilo to, že textově a hudebně potvrdila kvality předchozí LOVE & AFFECTION, ale není celá postavená na riddimech v produkci jamajského studia Don Corleon.
#1 Queen Ifrica - MONTEGO BAY
Tomuto přehledu dominují muži, ale nejvyší místo potvrzuje aktuální trend. Je lákavé, dát tomuto albu nejvyšší místo kvůli těm, kdo míjejí kvalitní jamajské roots reggae, nebo kvůli rovnováze pohlaví. Ale tato deska má mnohem více kvalit, přirozenou volbu riddimu (od různých producentů, přesto logicky poskládané). Žádný ústupek pro evropské představy o ortodoxnosti, ani nezodpovězenou zbožnost pro one drop riddimy. Všichni vzdejme slávu Královně!
* Angus Tylor
přeložil Lomesh


