V rozjíždějící se rubrice R&B si představíme devítinásobnou držitelku Grammy, jež se ve své tvorbě nechává údajně inspirovat širokou škálou umělců počínaje J.S. Bachem, přes Robertu Flack až po Wu-Tang Clan.

TALENT K POHLEDÁNÍ
Alicia Keys se narodila před čtyřiadvaceti lety na newyorském Manhattanu. Její italská matka Terri Augello a afro-americký otec Craig Cook ji odmalička vedli k hudbě (to, že se v roce ´85 objevila v jedné epizodě i u nás známého seriálu Cosby Show, byla spíše výjimka), což dokazuje fakt, že se již od pěti let učila hrát na klavír. Nejprve se logicky věnovala klasice reprezentované Beethovenem, Mozartem, či Chopinem, jehož melodie pro ni byly velkým vzorem, aby se postupem času propracovala k vlastním písničkám. Její matka kdysi prohlásila, že hraní na piano bylo jedinou věcí v životě, kterou by se své dceři nedovolila vzdát. Po absolvování základního vzdělání se Alicia, vyrůstající za vlády Biggieho Smallse a Jiggy, zapsala na manhattanskou Professional Performance Arts School, kde se rozhodla specializovat na obor zpěv. Pod vedením jednoho z instruktorů se její talent pozvolna rozvíjel a výsledkem byla její premiérová píseň Butterflyz, jíž složila ve svých čtrnácti letech, a která se pak nalézala i na jejím debutovém albu. Ale nepředbíhejme. Díky výborným výsledků už v 16-ti předčasně ukončila střední, a i přesto, že ji ihned nahodili laso z University Of Columbia, namísto pokračování v akademickém vzdělání upřednostnila budování kariéry hudební.

TREFA DO ČERNÉHO
V roce '98 se o ni pralo hned několik nahrávacích společností najednou. Z bitvy nakonec vítězně vzešlo Arista Records, avšak i přestože se pod jeho křídly pustila do psaní, produkování a nahrávání nových věcí, v jeho dresu se dlouho neohřála. O rok později se totiž rozhodla následovat proslulého lovce talentů Clivea Davise, jenž je kupříkladu známý spoluprací s persónami typu Janis Joplin, Whitney Houston, Bruce Springsteena, či Carlose Santany, který tou dobou zrovna "oživoval" J Records. S ním za zády se Alicia, jež už měla za sebou účast na soundtracích Men In Black - pecka Dah Dee Dah (Sexy Thing), nebo Shaft (Rock Wit U), připravovala na svůj vstup na scénu, který se uskutečnil v létě '01. Debutové LP SONGS IN A MIRROR o šestnácti zářezích, v jehož tracklistu byly k naleznutí silné skladby jako Fallin (ta se v žebříčku "100 Best Songs Of The Past 25 Years", vyhlašovaném stanicí VH1 umístila na pěkné 37. příčce), How Come You Don´t Call Me, či A Woman´s Worth, se ihned usídlilo na prvním místě Billboard chart a na vedoucí pozici se pak drželo ještě tři týdny. Směsice hiphopu, RnB, soulu, jazzu a klasiky se líbila a že nešlo jen o nějakou úzkou skupinku fans, dokazuje šestinásobná platina (hned první den více než 50 000 kopií) za prodejnost, což je, jak jistě sami uznáte, pro nováčka ve hře celkem slušné číslo. Její zvuk definovala média jakožto zlatý střed mezi soulovými umělci 70. let (Marvin Gaye, Curtis Mayfield) a nynějšími osobnostmi žánru jako D´Angelo, Lauryn Hill či Erykah Badu a to, že dotyčné srovnání nebylo pouho pouhým plácáním do větru, dokládalo pět cen Grammy, které si obdivovatelka Stevie Wondera (jeho Songs In The Key Of Life patří k jejím nejoblíbenějším albům) a Maya Angelou odnesla v roce následujícím.

UDRŽENÍ VÝKONNOSTI
Po dílčí spolupráci s Eve (Gangsta Lovin), Jermaine Duprim, Isaacem Hayesem a několika dalšími artisty se přesně dva roky po vydání prvotiny opětovně podívala do studia a výsledkem se stalo album s pořadovým číslem 2, jenž se urodilo v prosinci roku ´03. Jeho název zněl DIARY OF ALICIA KEYS a kromě úspěšného pilotního singlu You Don´t Know My Name (formátu Fallin však nedosáhl) se posluchači klaněli i dalším elitním skladbám jako Karma, If I Ain´t Got You, nebo So Simple, jejíž produkci měl na svědomí mně neznámý Vidal Davis. Své si, co se podkladů týče, odvedl Andre Harris a LP, které mimochodem znovu vniklo do hitparád jako číslo jedna, se i napodruhé honosilo pestrou mozaikou hudebních stylů, díky níž se Alicia vyhnula zařazení do typické škatulky nadepsané rhytm and blues. Tento fakt samozřejmě neměl pražádný vliv na komerčním úspěchu desky (tentokráte to jistila trojnásobná platina), jejíž kvality později podtrhly i čtyři získané Grammy. Je zajímavé, že s podobným konceptem přišla na svém, téměř současně vypuštěném, albu FOLKLORE vitální Nelly Furtado, nicméně oproti slečně Keys její materiál značně pokulhával. Její plodný rok poté ocenila i média The Source a Rolling Stone, která ji shodně přidělila titul R&B interpret roku. Jen dodám, že jednu z posledních kapek uznání pak loňský rok sklidila díky duetu s kolegou Usherem (My Boo), po němž se prý vrátila k přípravám nového materiálu na své další dlouhohrající pokračování, o němž se zatím ví pouze to, že vyjde :) Kdy, toť otázka.

Jménu Alicia Keys patří budoucnost. I když není tak výstřední jako třeba Macy Gray, tak bohémská jako Erykah Badu, tak všestranná jako Lauryn Hill, či tak uznávaná textařka jako Jill Scott, její dlouhodobě produkovaná kvalita ji předurčuje stát se jednou z nejvýraznějších postav historie (nejen) svého žánru.

* Os10, Bbarák

Links:
www.aliciakeys.com
www.alicia-keys.net
www.atlanticrecords.com/cham

Videa:
Live @ Grammy 2002
dokument MTV (2002)
Ghetto Story (+ Baby Cham)
Ghetto Story (live 2006)
Unbreakable (2005)
You Don´t Know My Name
If I Ain´t Got You
If I Ain´t Got You (live unplugged)
A Woman´s Worth
Girlfriend
Karma
Fallin´