"Dějiny se budou opakovat. Dnes je jedna rasa na vrcholu a zítra bude ležet v prachu. Dnes se černoch zdá být posledním ze všech ostatních ras a národů světa, zítra však již může stát na nejvyšším stupínku lidského žebříčku, neboť civilizace se pohybuje v cyklech." Marcus Mosiah Garvey (1887-1940),
jamajský buditel a bojovník za práva černé rasy

BARACK HUSSEIN OBAMA
Barack Obama se narodil 4. srpna 1961 na Hawaji. V amerických záznamech je veden jako pátý senátor afroamerického původu v historii a jako jediný, který je v současnosti činný. Otec pochází z Keni, matka je Američanka. Vyrůstal v kulturně různorodých prostředích na Hawaji a v Indonésii. Vystudoval politologii na Kolumbijské universitě a posléze právo na Harwardu, kde se stal historicky prvním afroamerickým prezidentem prestižního časopisu Harward Law´s Review. Před vstupem do politiky pracoval jako komunitní koordinátor, právník a universitní profesor. Od roku 1997 působil v Illinoiském senátu a v listopadu roku 2004 byl zvolen do senátu amerického. Dnes stojí proti Hillary Clintonové jako první vážný afroamerický kandidát Demokratické strany na prezidenta Spojených států.

V únoru 2007 oficiálně oznámil americký senátor Barack Obama, že se utká v demokratických primárkách s Hillary Clintonovou. Vítěz těchto voleb bude v roce 2008 soupeřit s kandidátem republikánů o prezidentský post. Pokud by Obama vyhrál, stal by se prvním Afroameričanem v čele světové supervelmoci. Obama, který je ve vysoké politice spíše nováčkem, mimo jiné slibuje, že změní politický systém, který je ovládán lobbisty a zájmovými skupinami. "Vím, že cestičky ve Washingtonu jsem se neučil znát moc dlouho, ale chodil jsem po nich dost dlouho na to, abych věděl, že se musí změnit," říká a pověst spravedlivého a nezkorumpovaného člověka mu získává podporu mezi voliči bez ohledu na barvu pleti. Od raných začátků své politické kariéry byl Obama stavěn do role usmiřovatele znepřátelených stran. Během svého působení v Illinoiském senátu spolupracoval jak s republikány tak s demokraty a své poslání nadřadil politickým svárům. Mimo jiné se zasadil o prokázání neviny u mnoha odsouzených na smrt a v americkém senátu se pak zaměřil na pozvednutí úrovně státní politiky a jeho první právní úprava se týkala průhledného financování. Díky tomu se dnes může každý Američan podívat na internet na to, jak je naloženo s jeho penězi, které zaplatí na daních. Jako typický demokratický politik podporuje právo žen na interupci, uvolnění výzkumu kmenových buněk i zavedení povinných emisních limitů pro skleníkové plyny. Republikány kritizuje za válku v Iráku a konflikt označuje za tragickou chybu. Zabývá se problémy chudých a utiskovaných a kromě soucitu se jim chystá přidělit na řešení jejich situace i značnou část ze státního rozpočtu.

Kvůli svým postojům bývá Barack Obama často přirovnáván k Robertu Kennedymu. Jak však víme, dobré skutky se nehodí každému, a tak má již dnes Obama spoustu nepřátel a jeho rodina je hlídána tajnou službou. Oficiálně proto, že přitahuje velký zájem, časopis Neewsweek však uvedl, že klíčovým faktorem pro udělení statusu hlídané osoby byly výhružné emaily, které přišly do senátu a o kterých jeho zaměstnancům není z bezpečnostních důvodů dovoleno mluvit. Výrazy nenávisti či výhrůžky byste však těžko hledali na Obamových předvolebních setkáních. Mnoho z jeho příznivců je doslova fascinováno jeho charakterem a opravdovou touhou po ozdravení státní politiky a napravení americké reputace ve světě. Mnoho z nich je také nadšeno jeho barvou pleti a doufá, že by mohla ukončit více než dvě stě let trvající bolestnou dobu útlaku. Právě toho se však značné procento Afroameričanů bojí. Například černošský intelektuál a profesor náboženství na Princetonské universitě Cornell West zastává názor, že černošská politika v Americe je stále ovlivňována smýšlením šedesátých let a radikálním hnutím "Black power", které zanechalo šrám na americké psychice. Někteří stoupenci hnutí Black Power věřili v rasovou separaci, černý nacionalismus a nutnost prosazovat své cíle i za cenu násilí. Sám Obama se snaží Afroameričany přesvědčit o tom, že nedopustí, aby se jeho kandidatury využilo ke zkrácenému řešení doby otrokářů a rasistických Jim Crowových zákonů a k věci se vyjadřuje takto: "Je důležité nezapomenout na zásadní témata občanské odpovědnosti. Tato témata se nevyřeší tím, že se zvolí černoch prezidentem." Myslí si také, že lidé uvažují především nad tím, jak si najít práci, jak mít nádrž plnou benzínu či jak dostat své děti na universitu, a že právě toto je společný jmenovatel černých i bílých obyvatel Ameriky. Právě díky svým politickým cílům si získal značnou finanční podporu od více než 150 000 amerických dárců a suma překvapivě o deset milionů převýšila podporu, které se zatím dostalo jeho největší "rivalce" v demokratických barvách Hillary Clintonové.

Síla Baracka Obamy, která je právě v rasové politice, však paradoxně může být i jeho zhoubou. Rád by se stal prvním černým prezidentem, ale k tomu, aby mohl úspěšně kandidovat, potřebuje velkou většinu afroamerických voličů. Jejich hlasem se však ještě nestal a zůstává otázkou, zda se jím ve své pozici vůbec stát může. Obama vyrostl na Hawaji, kde se jako koordinátor pevně usadil v černošské komunitě. Avšak zrovna tak jako je opravdovým černochem, je také opravdovým synem své matky, která je bílá a z mnoha stran se již ozývají dotazy, je-li Barack Obama pro afroamerické voliče dostatečně černý. Není jediný, kdo musí čelit podobným otázkám. S barvou kůže je to v USA celkově složité. Například Condoleezza Riceová černošským obyvatelstvem není považována za černou vůbec, oproti tomu Bill Clinton je samotnými američany nazýván "the first black president" a v černošských holičstvích visí na plakátech vedle Martina Luthera Kinga. Tento fakt pak příliš nenahrává Barackovým šancím, jelikož mnoho z voličů by právě z tohoto důvodu stále raději dalo svůj hlas Hillary Clintonové. A jelikož se navíc Barack Obama nemůže obejít bez široké podpory "bílé" Ameriky, nabízí se otázka, může-li člověk sedět na dvou židlích, aniž by dříve či později nespadl.

První dílčí úspěchy se však dostavují jeden za druhým a právě bohaté Obamovy zkušenosti a život mezi různými lidmi s rozdílnými názory podnítily jeho politickou kariéru. Přes všudypřítomné stranické hašteření Obama stále věří v jednotu lidské rasy i ve své politické cíle a právě díky tomuto postoji se za něho staví stále více lidí. Podporu mu vyjádřil i multikulturní Hollywood a k barevné plejádě v čele s Danzelem Washingtonem a Stevenem Spielbergem se připojila například i nejpopulárnější televizní moderátorka Ameriky Oprah Winfrey, která Obamu nazývá "svým hochem". Barack Obama má vůbec velké šance oslovit široké spektrum voličů. Magazín New Yorker ho nazval mužem s "everyman" image a s trochou nadsázky můžeme opravdu říci, že si v něm každý může nalézt to své. Židé jistě budou vyzdvihovat jeho první jméno Barack, které pochází z hebrejského Baruch (blahoslavený) a jejich arabské bratry zase potěší jeho jméno druhé (Hussein - pohledný). Může být stejně tak bílý jako černý, pro Hispánce menšinou a pro ženy utlačovaným. Ano, může to být i naopak. Pro Židy bude Hussein, pro Araby Žid, pro bílé moc tmavý a pro černé ne dost. Ale jak Obama říká v rozhovoru pro Newsweek: "Nemám kolem sebe tým profesionálů, kteří mi říkají, co mám dělat. Řídím se svým instinktem a dělám, co považuji za správné. Je pro mě velmi důležité být schopen vidět svět očima těch, se kterými nesouhlasím. Když se mi to podaří, jsem s to odpovídat na jejich dotazy v souladu s jejich hodnotami." Takto dle mého názoru mluví člověk, který je především moudrý a pokorný a tyto přívlastky jsou pro možného budoucího amerického prezidenta ty, na které by se američtí voliči měli zaměřit.

Barva pleti či příslušnost k etnické skupině již opravdu nemusí být překážkou ke zvolení do senátu, potažmo do Bílého domu. Je znát, že Amerika si změn žádá. Oproti 37 procentům na začátku dekády jsou dnes téměř dvě třetiny americké společnosti připraveny zvolit prezidentem Afroameričana. Poměrně značné procento obyvatel je však stále k takové volbě přinejmenším skeptické a podle mnohých názorů bude volbě černošského kandidáta předcházet právě volba ženy. Ať však vyhraje Barack Obama či Hillary Clintonová, stádium, do kterého američtí demokraté dospěli, je revoluční právě tím, že se touto volbou v současnosti zabývá. Amerika je světová velmoc. To, kdo vyhraje v roce 2008 volby, má tudíž velký význam nejen pro americké občany, ale pro celý svět. Všichni tušíme, že invaze do Íráku by pravděpodobně neproběhla, pokud by v prezidentském křesle neseděl současný prezident George Bush. A všichni víme, jaký dosah mají právě tato rozhodnutí v globálním měřítku. Americe by prezident s laskavým srdcem, inteligentní tváří a dobrými úmysly slušel. V zemi snů je ale možné všechno, a tak toho, kdo chce dobro, možná zastřelí a prezidentem se stane superman nebo terminátor.

* Klára Kappala

www.barackobama.com/
Barack Obama @ MySpace
video: B. Obama představuje své plány pro 2008