"Pohleďte k Africe, kde bude korunován černý král, jenž se stane naším Spasitelem."

Ať již tato slova pronesl již téměř před sto lety černý Mojžíš Marcus Mosiah Garvey nebo chicagský duchovní a mystik - reverend James Morris Webb (- o čemž se dodnes vedou spory), jedno je jisté: Proroctví se naplnilo 2. listopadu 1930, když byl za etiopského císaře slavnostně korunován Ras Tafari Makonnen, jako Haile Sellasie I, Král Králů (Negusa Negast) , Pán Pánů, Vítězný lev z kmene Judova, Světlo světa, Král Siónu a Boží vyvolenec.

Tafari Makonnen, šoansko-amharský šlechtic a přímý potomek biblických králů Davida a Šalamouna, stoupal na starobylý habešský trůn již od ranného dětství. Nejprve byl pro svou loajalitu k církvi veřejně jmenován Rasem - korunním princem, a brzy poté, v roce 1916, i regentem císařovny Zauditu. Princ Tafari se tak v podstatě stal výkonným vládcem Etiopie a také jejím zahraničním zástupcem a vyslancem. Již od studií často cestoval na Západ, a seznamoval ho s do té doby tajemnou etiopskou zemí. V roce 1923 ji dokonce přivedl do Ligy Národů, ale zasloužil se i o mnohé pokrokové změny doma.
V roce 1928 ho Zauditu nekonec jmenovala Negusem (králem). Jeho rostoucí vliv se císařovna o dva roky později pokusila zastavit vysláním svého vojska, které však Makonnen odrazil a rozdrtil. Nedlouho poté (2. dubna 1930) císařovna skonala a novým císařem byl následující den jmenován Ras Tafari. Rozhodl se však (jako první etiopský vladař) uspořádat o sedm měsíců později velkolepý korunovační ceremoniál, kam by pozval nejen všechny místní šlechtice a církevní hodnostáře, ale i mnohé delegáty zahraničních mocností. Tato slavnostní korunovace se konala 2. listopadu 1930 (podle etiopského kalendáře 23. den měsíce Tekent roku 1922).

(dva popisy Korunovace naleznete zde:
Timothy White: Přijď království Tvé
a Viktor Mussik:Něgušova korunovace a co se kolem ní sběhlo)

Již od počátku své vlády započal Haile Selassie I. s demokratizací a modernizací do té doby feudální říše. Postupně vytvořil Parlament a přijal novou ústavu, zrušil nevolnictví a provedl pozemkovou reformu, zavedl systém základních a středních škol a povinnou vojenskou službu (jež se již brzy měla osvědčit v boji s italskými okupanty), nechal stavět nové silnice, továrny, školy a nemocnoce, dovedl zemi ke svobodným volbám atd. Pozemská vláda Jeho Císařské výsosti mohla mít (z našeho pohledu) i mnohé nedostatky, ba i četné chyby a přehmaty, jež jsou (zejména západními autory) často kritizovány ba i zveličovány. Bez stínů přec není žádného světla. Nejen v samotné Etiopii, ale v celé Africe je Haile Selassie dodnes velmi respektovaným, oblíbeným a některými dokonce uctívaným panovníkem a vůbec osobností.

Na druhé straně oceánu, kam po předchozí staletí otrokářské lodě odvážely statisíce a miliony dcer a synů Afriky, v době Ras Tafariho triumfální korunovace pulsovalo hnutí za černošské osvobození a sebeuvědomění. Zástupy bezprávných a nemajetných afroameričanů s nadějí hleděli k zemi svých předků a s hrdostí vzhlíželi právě k starobylé Etiopii, křesťanskému království a jediné neporobené říši s dlouholetou tradicí a bohatou kulturou. Zejména na Jamajce, ale i jinde v Karibiku a severní Americe, mnohé oslnilo světlo Slunce vycházejícího nad zelenými pahorky afrického Siónu - záře Koruny Jeho Královské Výsosti - Světla Svaté Trojice.
Jako první spatřilo tu záři několik afrojamajských nonkonformních duchovních - Leonard Percivall Howell, H. Archibald Dunkley, Joseph Nathaniel Hibbert, Robert Hinds (a jistě i další) - kteří začali hlásat, že na zemi v osobě Haile Selassieho sestoupil Černý Mesiáš a Vykupitel trpícího černého lidu. K těmto prorokům se začali přidávat další a další "osvícení" bratři, ale i další ideje - repatriace, meditace, komunitní způsob života, mystika Svaté Byliny a Strašlivých Loken, zdravá životospráva a svérázná spiritualita atd. Až mnohem později bylo toto originální nábožensko-politické a socio-politické hnutí nazváno podle titulu a jména etiopského monarchy…

Když přiletěl v roce 1966 Ras Tafari na oficiální návštěvu Jamajky, vítalo ho zde jako Boha již více než sto tisíc jeho oddaných stoupenců. (Jeho samotného - coby dobrého křesťana - však toto "modlářství" poněkud zaskočilo.) Hnutí se dál šířilo nejen po většině karibských ostrovech, ale i do měst a osad obou Amerik a také do Evropy. O šíření rastafariánských idejí a hodnot do západní společnosti se postarali zejména populární reggae umělci jako Robert Nesta Marley, Peter MacIntosh, Winston Rodney a desítky dalších. Dnes se k tomuto duchovnímu proudu hlásí miliony lidí všech barev na celém světě.
Jelikož neexistuje žádná všerstafariánská věrouka ani zásady, vyznačuje se toto hnutí velikou rozeklaností a barevností. Existuje asi tucet větších rasta církví a organizací (jako Nyahbinghi, Bobo Ashanti, Dvanáct kmenů izraelských ad.), stovky menších komunit a tisíce individualit. Dokonce je dnes čím dál tím více zpochybňováno i Rastafariho božství, samotný základ někdejšího učení. Zatímco je ortodoxními rasty Haile Selassie stále považován za vtěleného Boha a Mesiáše, jiní Ho považují za Božího Syna či Posla a jiní zase tvrdí, že byl pouhým - byť požehnaným - člověkem.

Každému rastafariánovi, ať již věří v Selassieho, Ježíše či Sebe sama by však tato ikona měla ukazovat cestu k Jedinému Všemohoucímu Bohu - Stvořiteli a Hybateli Vesmíru. A v mohutné a nádherné záři Jahovy koruny není noci ani stínu. Nechť její světlo osvítí vaše mysli k Jediné Pravdě a vaše Srdce k Jediné Lásce.

JAH Rastafar I - King Haile Selassie I

Johanes


odkazy ke korunovaci:
modlitba k Haile Selassiemu
píseň I Love King Selassie od Mykala Rose
královská slova Haile Selassieho I.
popisy Korunovace: Timothy White: Přijď království Tvé
a Viktor Mussik:Něgušova korunovace a co se kolem ní sběhlo

další odkazy:
Projev Hailé Selassieho I. ke Spojeným národům z r. 1963 (česky)
The speech of Haile Selassie I. to the United Nations from 1963 (english)