Report z reggae mejdanu na Hip Hop Kempu feat. Agent Sasco, Yung JR i Dancehall Queen!


Pomalu se probíráme z intenzivního víkendu: 15. ročník Hip Hop Kempu nám dal hodně zabrat, ale taky jsme si jej moc užili. Měli jsme tam pro reggae a dancehall parádní zázemí v podobě open-air yardu, kde stál až překvapivě výkoný soundsystem od RaggaUltras, kterým tímto děkujeme za spolupráci. Po půlnoci jsme pak měli k dispozici celý Sunpark hangár, který hned ve čtvrtek pořádně rozehřál jamajský Agent Sasco za podpory Pioneara z Germaican Records. Oba jsou společně už od června na evropském turné k albu Theory of Reggaetivity a tak jejich sehranost je maximální a show neměla chybu. Sasco má i naživo hlas a flow jako z desky, a tak jsme si jeho hity nabitý set užili od začátku až do konce. Nechyběli songy z nové desky, ale ani jeho starší dancehallové hity vydané ještě pod jménem Assassin. Níže pro vás máme i pár záznamů, které budeme postupně doplňovat. Za zmínku také stojí jeho předskokan Junior Stress, který přitáhl do hangáru velký polský massive a znova názorně ukázal, jak blízko k sobě má hiphop s dancehallem. Afterparty po Sascovi skvěle obstaral bavorský Mortal Kombat Sound. Selektoval Herti s Uceem na mikrofonu a hangár pařil až do zavíračky ve 4 ráno. Mimochodem až skoro do půlnoci se hrálo venku, kde to vedle majitelů soundu RaggaUltras, hradeckých Mighty Souljahs a jihlavského Afarastafy solidně rozpařil Major P. z WaddUp Sound. Jeho dancehallový set přitáhl hodně lidí tancovat, přestože zrovna hráli headliners hlavní scény, což byl geniální zpívající bubeník a producent Anderson.Paak se svou kapelou The Free Nationals. Mimochodem to byl opravdu lahůdkový zážitek.

Páteční hraní pro nás začalo už v poledne, kdy to rozbalili RaggaUltras, ke kterým se později přidal i Lomesh (ex Admirál Kolíbal) a kterého pak vystřídala znojemská spojka Pass Dat Sound. Od pěti pak už začal taneční workshop, který vedly polské Dancehall Queens Afro & Mexican Gyal. Zúčastnilo se asi dvacet tanečnic plus jeden neohrožený tanečník, zbytek jen mlsně koukal. Následoval polský dancehall segment DJ W.A.R. feat. Hopkins ze Sensithief. Je pozoruhodné, že oba (stejně jako mnoho dalších Poláků, kterých je mimochodem na Kempu více než místních) milují reggae, dancehall i hiphop a nemají to škatulkování, kterého se držíme u nás. Anyway. Dalším vystupujícím byl DJ Flo z německých Upliftment International, který přijel společně s Pionearem a je také součástí Germaican Records. Po něm venkovní program s velkým úspěchem zakončili Jahneral Crew z Brna se svou vybranou nadílkou šlapavého reggae a dancehallu, který už pár let bouří vlny jinak převážně dubwise orientovaného Štatlu.

Ihned poté jsme se přesunuli do hangáru, kde byl sobotním headlinerem jamajský mladík Yung J.R. Ještě předtím ale publikum rozehřáli domácí Urban Robot, jejichž polovina pochází z Hradce, takže měli hodně slušně narvaný hangár. Hned po nich se vrhnul na podium Fyah Son Bantu, který na festivalu reprezentoval africkou Keňu a v energickém setu představil své debutové album Hungry Days, které vyjde už brzy na Uceeho vlastním labelu Good Call Records. Bigups za velkej step UP! Poté už ale přišel čas na Jamajku, Yung J.R. je ready! Od první noty je znát, že je synem Juniora Reida, který mu dokonale předal své skills a flow. Jeho set se skládal z vlastních pecek i zavzpomínal na několik songů svého otce i kapely Black Uhuru, kde Reid v osmdesátkách pár let dělal frontmana. V celku to byla uvolněná rasta show, i když pro někoho možná až moc mellow a dubwise. Yung J.R. zároveň bez problému udržel celý hangár v příjemném kolíbání a symbolicky vyvážil ten mazec všude kolem.

Třetí den už jsme se sotva drželi na nohou, ale muzika nás nesla a všechno se tak nějak dělo samo. Festivalová realita se po dvou dnech stala kolektivní realitou mimo svět tam venku a všichni návštěvníci 15. výročí si to evidentně užívali. Tedy až na ty, které si za držení omamných látek odvezli strážci zákona, kteří si v sobotu udělali výlet do festivalového kempu v plné parádě. Nejprve vypustili nad areál dron, kterým si vše zmapovali a pak už šli na jistotu. Vítejte v 21. století… My jsme měli úplně jinou zábavu – odpolední set si spolu střihli dva staří přátelé z východního Německa DJ Base & Mr. Rizla, kteří se zúčastnili už prvního Reggae Meetingu v roce 2001 a dodnes hrají z vinylů. Mimochodem letos byli u nás a pravděpodobně i na celém Kempu jediní, kdo ještě není digitální. Velký respekt za to, real foundation crew! Po nich už následoval další taneční workshop a pak už set Glockwork Posse, soundu který má základnu v Rosenheimu u Mnichova a v jamajském Portlandu. Jejich set tak je up to date k současným vlnám v Karibiku a byl plný big tunes i exkluzivnhch dubplates. Po nich venku hráli ještě Roccaflex Crew, jejich dancehallový segment opět ve tmě skvěle zafungoval a udržel část massivu i přes koncert Redmana na hlavním pódiu (mimochodem Method Man zase nedorazil, takže jej nahradili EPMD). Koncert se protáhl a tak jsme počkali i my se startem live show slovenských Pull Up Unity, kteří měli těžkou pozici vzhledem k velké únavě všech návštěvníků Kempu, ale zvládli to se ctí. Massive už ale čekal na tanečnice. Jako každý rok, i letos proběhla třetí noc soutěž Dancehall Queen, které se zúčastnilo sedm tanečnic, z nichž byla jen jedna domácí, dvě Slovenky a zbytek reprezentoval Polsko. Taky zajímavej fakt…

dancehall_queens

Do poroty zasedly vedle Herbyho obě polské lektorky workshopů, které těsně před finálem ukázaly své divoké skills včetně skoku ze stolu do roznožky. Nepředbíhejme ale, nejprve si publikum smlslo na dvou kolech (1. Slow wine, 2. Charge Up) a až p ak přišlo třetí rozhodující kolo Expres Yourself aka ukaž co v tobě je. Nutno říct, že od loňska šla obecná kvalita opět nahoru a tak musel proběhnout ještě finální rozstřel mezi nejlepšíma tanečnicema. Vítězkou (slovanské) Dancehall Queen se poté dle poroty jednomyslně stala slovenská Cuca a její slovenská kámoška obsadila třetí místo. Polsko si tak odneslo stříbrnou medaili a za gramofony se už vrhl francouzský selektor a producent Damalistik, který ten den přiletěl z Rototomu. Nakonec hrál až do konce a znova zaplnil hangár i přesto, že to už zase byly čtyři ráno a všichni měli více než dost. Gavin z jamajských Equiknoxx Music nakonec přes veškerou snahu nevystoupil, zastavila jej na poslední chvíli byrokracie evropských úředníků, co mají na starosti víza. Z tohoto pohledu je třeba vzdát díky, že můžeme svobodně cestovat, a užívat si takové veselé radovánky, jako je třeba tento festival. Patnácté výročí se alespoň dle našeho pohledu náramně povedlo.

Lukas