Unesco zařadilo reggae na seznam světového kulturního dědictví lidstva


Minulý týden proběhla tiskem moc zajímavá novinka, že UNESCO zařadilo 29. listopadu 2018 naše milované reggae na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva! Žádost pod číslem 01398 podala v první části tohoto roku jamajská ministryně pro kulturu Olivia Grange na setkání organizace na ostrově Mauricius. Povedlo se a reggae a jeho tématům se dostalo zase konečně trochu více pozornosti i v mainstreamových médiích včetně Českého rozhlasu. UNESCO své rozhodnutí vysvětluje následovně: “Příspění reggae k mezinárodnímu projevu k tématům nespravedlnosti, resistence, lásky a lidskosti zdůrazňuje dynamiku tohoto elementu, který má intelektuální, sociálně-politický, smyslový i duchovní rozměr. Základní sociální funkce hudby – prostředku k sociálnímu komenáři, očistné praxi a modlitby k Bohu – se nezměnily a tato hudba dále pokračuje ve své úloze hlasu pro všechny.”

Reggae se tak stalo vedle Maroonského odkazu v Moore town (uznaného v roce 2008) jediným jamajským artiklem na tomto seznamu světového kulturního dědictví, do kterého nově patří i modrotisk nebo třeba irská národní hra hurling. Dá se nad tím mávnout rukou, že stejně to více lidí na koncerty asi nepřitáhne, ale přesto mi toto ocenění významu reggae kultury přijde důležité. Olivia Grange sice ve své děkovné řeči na ceremoniálu upozorňovala, že to je výhradně jamajská záležitost. My ale víme, že to je už dávno mezinírodní jazyk se zcela globálním dosahem od Karibiku přes Afriku až třeba po Japonsko nebo Nový Zéland. Po děkovné řeči paní Grange pak zazněla Marleyho hymna One Love, u které mnozí začali spontáně tancovat (viz video níže).

Jaký tato novinka bude mít dosah? Obecně řečeno, by měla být tato kultura více respektována a oceněna na jamajské i mezinárodní půdě. Jamajská vláda teď bude mít za úkol více aktivně pečovat a podporovat tuto kulturu, která je v podstatě hlavním exportním artiklem celého ostrova. Viděno růžovými brýlemi – měl by to také být také začátek větší podpory pro jamajské hudebníky, podpora hudebního vzdělávání a v neposlední řadě více respektu k rastamanům, kteří si za britské koloniální nadvlády dosyta užili vytlačování na okraj společnosti. Uvidíme, co to v realitě opravdu promění, každopádně únor jako Měsíc reggae by v roce 2019 mohl být zajímavý…        

* Lukáš Kolíbal