Ziggy Marley v exkluzivním rozhovoru pro Jahmusic před pražským koncertem!

Ziggy posíláme ti velké pozdravy z Prahy, České republiky. Měli jsme velkou radost ze zprávy, že budeš poprvé koncertovat ve městě. Co se ti vybaví, když slyšíš o Praze? Máš už nějaké zkušenosti?

Ještě ne, ale těším se, že to přijedeme zažít. Poznat atmosféru a energii lidí tam a představit jim naší muziku. Nemám žádná očekávání ani představy, ale těším se, protože tím směrem zas tak moc necestujeme. Jsem otevřený tomu, že Prahu trochu více prozkoumáme.

V loňském roce jsi vystupoval na festivalu Colours of Ostrava, možná si ještě vzpomeneš na trochu českých vibes?

Jo! Bavilo mně to.

Mimochodem Ostrava má pro rastamany jednu pozoruhodnou skutečnost – je to jediné české město, které navštívil etiopský císař Haile Selassie (v roce 1959). Jak to máš ty s rastafariánskou filozofií? Chápu správně, že jsi se do rasta způsobu života už narodil a žiješ jej celý život?

Je to základ pro mou spiritualitu, ale mám nezávislý vztah s vědomím. Není tedy založen na ideologii, která existuje, nějak je popsána a která hlásá, že její pravidla jsou to a to. Raději následuji svou vlastní mysl, rozumíš? Ale základna, na které stavím, to jsou rastafariánské základy. Takhle to dělám. Je totiž mnoho lidí, kteří říkají, že jsou něco, ale dělají úplně něco jiného. A jiní zase říkají, že to dělají a je to zase jinak, znáš to? Jsem svobodná duše, takže ve skutečnosti nežiji v obrysech toho, co si lidé myslí, že je rastafaránstvi. Protože rastafari je nekonečno a nemůžete tedy nikdy vědět vše. Neustále to expanduje a to nemůžete poznat přečtením knihy…

Rozumím ti. Tvůj otec byl, nebo alespoň my jej vidíme, oddaný rastafariánství v podstatě celý život. Nedávno mne proto překvapilo, že se na konci svého života nechal pokřtít. Jeho koncept byl tedy také více univerzální, jak jsi vysvětloval?

Ano, ale nezapomeň, že Haile Selassie je také z ortodoxní církve, musíme vidět celou historii. Není tedy neobvyklé, že je můj otec pokřtěn v ortodoxní církvi, protože Haile Selassie pochází z etiopské ortodoxní církve. Byl v podstatě hlavou této církve, takže to není neobvyklé. A znovu – někteří lidé se uvěznili v krabici a chtějí vidět všechny ostatní skrze tuto krabici. Stejně jako vidí jakékoli jiné ideologie, ať už to je křesťanství, judaismus nebo islám. Vložili všechny do krabice. Rastafari není krabice, je to celý vesmír. A vesmír je nekonečno, a tak neustále rosteme, neustále se rozšiřujeme, neustále rozšiřujeme naše vědomí. Proto nikdy nemůže být správná jen jedna cesta, proto se můžeme neustále učit a neustále se vyvíjet. Není to v knize, není to v krabici. Myslím, že v tom je ten rozdíl, dáváme si svobodu. Láska je základ, příteli.

Díky za sdílení, můžu ještě jednu otázku o tvém otci? Někde jsem četl, že ti dovolil nakouknout do studia, až když ti bylo 10 let. Jaké to bylo poprvé, kdy se konečně otevřely dveře studia a tam byl Bob a The Wailers?

(smích) Nebyl tam Bob a The Wailers, ale můj táta a hudebníci… Nikdy jsem ho neviděl jako Boba Marleyho, ale jako mého tátu. Je to stejné, jako když můj syn přijde do mého studia… Jen pro nás běžný život…

Rád bych se zeptal také na tvé nejnovější album Rebellion Rises. Moc se mi líbí ten název, velmi trefný pro aktuální světové dění. Prozradíš nám něco o tomto projektu jak vznikl?

Pracovali jsme na nahrávce s různými hudebníky a inspirace, ta skutečně pochází z doby, v které žijeme. Obvykle dostáváme zprávy právě pro časy, ve kterých žijeme. Dostáváme inspiraci a nápady v ten čas, kdy je to třeba. Myslím, že toto album mi bylo dáno právě pro tento čas a je velmi relevantní k tomu, co se děje. Děkuji za to, že jsme inspirováni k tomu, abychom tvořili hudbu. Že je tato šance přítomná v této době, ve které žijeme. A inspiruje skutečné povstání uvnitř lidstva.

Líbí se ti tedy globální hnutí jako mládež v ulicích pro klima, Global Extintion Movement a další? Vypadá to, že jsme právě teď v těch revolučních časech, o kterých rastové zpívají už věky…

Jo, jsem za to rád! Je čas, je čas…

Vím, že žiješ v USA a pro nás v Evropě je teď občas až neuvěřitelné, co se u vás děje. Tolik propagandy proti uprchlíkům, vzestupu nacionalismu a tak dále. Ukazuje to ale zároveň, jak jsou důležité hlasy pro uvědomění, jako je ten tvůj…

Ano, je to pravda. Dnešní hudebníci mohou být více inspirováni k tomu, aby zpívali o příčinách, které nás všechny ovlivňují. Potřebujeme více muzikantů, aby se přidali a šířili hudbou poselství. Hudba je mocná věc a velmi mocný nástroj. Můžeme tedy získat více muzikantů, aby se k nám připojili a pomohli lidskosti ve věcech utrpení, ve věci utlačovaných… Pak to bude mít mnohem větší sílu. Proto tímto žádám všechny, aby se k nám připojili.

Dlouhodobě se angažuješ v několika charitativních projektech jako OneLove.org pro děti na Jamajce a mnoho dalších. Co si myslíš o tom, jak může pomoc jednotlivec? Mnozí přátelé kolem mě by rádi někde pomohli, ale globální problémy se zdají být příliš neřešitelné a daleko na to, aby to mělo větší smysl. Co bys doporučil – lokální nebo globální fokus?

Lokální! Lidé mohou mít vlastní místní komunitu a pomáhat lidem ve svém okolí. To je nejlepší způsob, jak se dívat na charitu – pomoci lidem kolem nás. Nemůžete vyřešit některá globální témata, ale stále je toho hodně, co můžete udělat, co musíte udělat. A prospěje to, ale je potřeba pro to něco udělat.

Už také chápu, že budoucnost je v rukou našich dětí. Tvá práce je inspirativní i v této oblasti. Nedávno jsem viděl, že jsi vedle dětského reggae alba udělal i nějakou knihu pro děti. Mohl bys nám o tom říct víc?

Máme pár věcí s dětmi, třeba v novém videu World Revolution hrají mé vlastní děti. A ano, dělali jsme i dětskou knihu. Opravdu bychom měli dávat dětem inspiraci a učení, aby jejich generace byla ochotná pokračovat a dotáhnout některé z úkolů, do kterých se pustila naše generace, která se zase snaží splnit některé úkoly té předchozí generace. Je to nepřetržité úsilí a pomůže, když se budeme soustředit na děti, pokud chceme vytvořit lepší svět pro každého.

Díky za sdílení, mám poslední otázku. Tvá sestra Cedella nedávno hodně pomohla jamajskému ženskému fotbalovému týmu, aby se dostali na Mistrovství světa. Jsi toho nějak součástí?

Ano, jsme velmi hrdí na jamajský tým Reggae Girlz, protože se zapsaly do historie. Ony už v té encyklopedii jsou – a znovu jak mluvíme o budoucích generacích – budoucí generace bude jednou číst o nich, že to bylo poprvé, kdy se Jamajka dostala na Mistrovství světa žen jako vůbec první karibská země. To je velký zápis do historie a vzejde z toho hodně pozitivního. Ty ženy jsou vynikající, překonaly mnoho překážek a jsou schopné soutěžit na této úrovni. Je to velmi dobré pro mnoho lidí.

Díky za tvá slova, vidíme se 31. Července v Praze!

* Lukáš Kolíbal