Report plný dojmů z třetího Dub Club Prague s Iration Steppaz a Sinai Sound System

Je středa po půlnoci. Pořád nemůžu usnout a protože se k mým uším donesly nějaké nespokojené vzdechy, rozhodl jsem se podpořit organizátory akce a redakci tohoto webu a podělit se s Vámi o můj pohled na večírek DubClub no.3 v Praze na Štvanici. Nepočítal jsem s tím dopředu a nedělal si poznámky, takže místo faktický analýzy půjde o přehlídku subjektivních pocitů.

>> FOTOREPORT Z DUB CLUB 3 >>

Příjemným překvapením pro mne byla masivní účast návštěvníků. Neustále plný parket a zároveň venkovní kuřácký ochoz jsem nečekal. Kromě lidí z okolí hlavního města dorazila i crew z Vysočiny a big up posílám do Brna a Zlína. Neznám osobně každýho, ale s tama snad přivalili všici. Iration Steppas jsou prostě magnet a sláva pražský dubový noci pomalu překračuje kopečky naší kotliny. Jen tak mezi řečí, speciálně na tuhle party do Prahy dorazili fans i z Británie, Polska a ty hezký španělky, co jsem potkal na ochozu, vlastně asi taky nezabloudily z Karlova mostu.

 

   

Jako hlavní hvězda tentokrát vystoupil Iration Steppas z Leedsu, UK. Skutečná legenda dub steppas scény. A jako support přijela nastupující hvězda Sinai sound, jež orámovala celý večírek. Na začátku úspěšně rozehříval publikum, ale hlavně neustále ladil a šteloval zvuk, až ho podle prostředí vybrousil do zářivýho diamantu. A když nad ránem ještě přidal na intenzitě beatu a hlasitosti, už jsem nechápal vůbec nic, ale to se hodně předbíhám.

Okolo půlnoci nastoupil za cd playery Mark Iration v tradičním šátku a triku Vanguard of Dub. Po chvíli mu okolo krku přibyla froté osuška ryze z praktických důvodů, ne aby s ní jak kašpárek točil nad hlavou při každý skladbě. Celou show střídal verze za verzí, djoval, zpíval, euforicky efektoval, vypínal a vracel frekvence s neuvěřitelnou rychlostí a přesností a pařil jak o život. Jako většina soundsystémových operátorů zná svoje pecky dokonale, neboť sluchátka prostě nepotřebuje. Na začátku pustil svoje oblíbený reggae tracky a velkou většinu vystoupení tvořily steppas pecky z devadesátých let a začátku milénia. Řekl bych, že v obou případech se většinou jednalo o naprosto exkluzivní dubplaty. A tím nemyslím laciný odrhovačky, kdy Vám za deset euro kdekdo nazpívá, že zrovna vy jste ten nejlepší jednička dj sound ve vesmíru, ale naprosto plnotučný hity s poselstvím a úctou k tomu, co ten člověk v kariéře dokázal a pro scénu udělal. A leckdy bych si dovolil tvrdit, že se jedná o silnější verze než ty originální a některý z nich jsou pravděpodobně i producentský počiny jediný svýho druhu. Omlouvám se, nevím všechno a možná se mýlím. Ve druhý půlce setu samozřejmě přešel do vlastního osobitýho stylu dub roku 3000 a v závěru nám několikrát připomněl oslavy 30. výročí soundu příští rok a dal nám ochutnat několik singlových novinek, které u té příležitosti připravil. A zejména producentská spolupráce se švýcarskými O.B.F. mi v hlavě duní doteď. Myslím, že Marka mejdan ve Fuchsu bavil stejně jako nadšený publikum, a že ho mrzelo, že musí ve čtyři ráno končit, aby stihnul letadlo.

Kapitolou sama pro sebe byl zvuk. A pro mně osobně to vlastně bylo gró celý akce. Přijel s ním Sinai sound system ze Sheffieldu, UK a upřímně, takhle vyladěný monstrum jsem ještě neslyšel. Druhý den jsem musel do práce a děkuji Dread K, že mě opakovaně přesvědčoval, abych si určitě přišel tyhle bedny poslechnout. Sinai přivezl šest basových scoopů a čtyři středovýškový bedny, což je polovina jeho kapacity a postaral se o maximálně intenzivní fyzický zážitek. Opravdu lituji těch několik jedinců se slabším zažíváním, kteří masáž basem nesnesli. Trochu bych to přirovnal k poctivý thajský masáži. Když Vám kolenama drtí páteř a lámou končetiny v podivných úhlech, taky to není úplně příjemný, ale uvolňující pocit se vzápětí dostaví. Co se mojí osoby týká, masáž vnitřností basovými frekvencemi vydala asi za měsíční kurz power jogy a v kombinaci s několika hodinami steppaerobiku přinesla tělu i duši skutečný léčivý efekt. A aby to náhodou nezapadlo, Mark Iration se opakovaně ptal publika, že má nějaký stížnosti na zvuk, že jestli je těch basů moc, na což se mu dostalo davového néééé a Mark se spokojeným úsměvem ještě trochu přidal. Nemám ve zvyku používat chrániče sluchu a mám to rád nahlas a podle mýho názoru byla tahle party na hlukový hranici poslouchatelnosti, ale jediný tón nebyl špatně. Dokonce druhý den ani zapísknutí v uších. Do kolen mě dostal Natty Youth, když na moje slova reagoval větou “Kámo a to zesilovače jedou na 15% výkonu”. Od tý chvíle se potutelně usmívám při představě tohohle soundu v plný palbě v útrobách strahovskýho stadionu na steppaspartakiádě. Kluci díky, tahle party prostě stála za všechny prachy a já jenom nevím, jestli ještě někdy budu schopen poslouchat hudbu jinak. A mám nový životní sen. Alespoň jednou si pustit desky na tomhle aparátu.

Maximum respekt to Sinai. I´m truly in love with your sound system.

* Text: Selekta OneHeartMan / [email protected]
* Fotky: Jan Husák / www.alesco.cz >> FOTOREPORT Z DUB CLUB 3 >>